Ahavat_David_5b-6b

ReadAboutContentsVersionsHelp
1

1

před krásnými vlastnostmi. Z tajemství moudrých a bystrých, kteří poslouchají jejich urážky, aniž by odpověděli a reagovali. Vycházejí ven ve svátečních oděvech, které lichotí a zkrášlují člověka, což nás přivádí k účelu štěstí (požehnání), protože se říká: přečká ve stínu Všemohoucího. „Veškerá jejich hloubka“ jsou slova agady, která přitahují srdce lidí dlících v temnotě, kterých se nikdy nedotknulo ono velké světlo. Podle gemary a poseků, kteří říkají, jejich památka budiž velebena, že Doeg a Achitofel nechápali diskuse v souladu s halachou, neboť je řečeno: „Hospodinovo tajemství patří těm, kdo se ho bojí.“ Svrbí je rty a svými jazyky lžou ve jménu svých model. Vyprávějí všem o svých touhách, upevňují ničemnost své opovrženíhodnosti a ohavnosti. O tom říkají: „Ten, kdo něco spáchá úmyslně.“ To je odkaz na Menašeho, který seděl a vyučoval vadné interpretace Tóry. Všechna jejich slova jsou pronášena v klidu a radosti bez vzteku a hněvu, aby je lid poslouchal. Tím odvádí jejich srdce za těmi, kteří jsou odloučeni v nenávisti. Ze všech čtyř směrů obklíčili hradby lidského ducha. A je polapen v jejich síti. Pak jsou mu zjevována tajemství, podvodné spisy, dopisy trápení a ničemnosti. Jak říká Šlomo: „Běda pastýři ničemnému“ , který se modlí k bůžkům, modlám a soškám. Povolují smilnění a všechny ohavnosti, které Hospodin nenávidí. Pozoroval Jákoba, který plánoval potupit všechny nežidy a zavrhnout jejich království a zahalit se do pokrývek ismaelitů, přepásaných pásem kolem beder, s převislými turbany na hlavách a s křesťanským křížem v rukou. Jejich modlitby jsou v jejich hlavách, jako by byli židy. A není to jako když přišel zlý Bileám, který se posmíval víře lidu a všem jazykům země a chtěl ustanovit novoty. V tom můžeme vidět slova a podvratné skutky křesťanských kněží. Hledali ho, stíhali ho, uvěznili ho a střežili ho v pevnosti Čenstochova, aby tam byl zavřený po všechny dny svého života. Protože poté, co ho stateční ruští lidé uvěznili do oné pevnosti, „vyhlásili zajatcům svobodu a vězňům propuštění.“ Tak se i on dostal odsud ven. Z domu věznění se vrátil do vězení vlastního. Tento muž věděl, že skrze „ústa rouhač uvádí druha do zkázy.“ Ze strany mnohých duší „lid bloudící srdcem.“ Podle náznaků a snů převrací význam a lže. Ve vězení byl držen sedm let, sedm měsíců, sedm dní, sedm hodin, sedm minut, protože v jeho srdci spočívalo sedm ohavností. A sedmkrát padl a nevstal. A shromáždili se kolem něj lidé marniví a ledabylí a následovali ho. Kazili, činili ohavné věci a plnili ohavná nařízení. Budiž veleben Hospodin, neboť mrtvý už je ten vzteklý pes, je „jak pošlapaná mršina.“ Dokonce i ti, kdo se vyznají v přírodních vědách, byli tímto vzteklým psem pokousáni. Také jeho kousnul a tento zlý pes pokousal mnohé další psy.

Last edit 11 days ago by vinklo
2

2

A nejen to, ale „psi chlemtali jeho krev“ (1Kr 22:38) a „chytají mrtvého psa za uši,“ (par. Př 26:17). Ten je během učení silně otrávil jedem zmije, žahavce a štíra. „Sestupuje až do nevnitřnějších útrob“ (Př 18:8) „a jako proud síry zapaluje dech Hospodinův“ (Iz 30:33). Oni jsou horší a hříšnější kvůli svým duším a svým soukmenovcům, než všichni svévolníci země. O nich řekl David, služebník Hospodinův (Ž 64:3): „Skryj mě, když se zlovolníci tajně radí, když se bouří, kdo páchají ničemnosti.“ Mluví o dvou sektách: 1) ti, kteří veřejně znesvěcují nebesa, 2) ti, kteří vypadají jako skutečně bohabojní a velmi spravedliví, ale jejich nitro pošpinila nečistota modloslužby. O té druhé sektě říká žalm (114:119): „Tys má skrýš, můj štít.“ To jsou lidé zapálení a horliví do svatosti a čistoty a naslouchají s bázní „spojeni nejlepším vztahem“ (par. Ž 55:15) s Bohem, ale v jejich srdci je zlo, pohlcující hřích. Těmto se vyhýbám více než těm prvním, kteří činí zlo a konají své skutky veřejně a s potěšením. Neboť první skupina to jsou ti, „kdo si nabrousili jazyky jak meče” (Ž 64:4) otevřeně a přede všemi. O svých hanebných skutcích nemluví, neboť to slíbili Hospodinu a „tehdy, ze Sinaje, byli o tom poučeni.“ Jeho způsoby jsou jen šípy, slova jsou hořká. Vůbec netuší, že všechny jejich skutky jsou hořké. Je to „zlé a trpké, protože opouští Hospodina“ (par. Jr 2:19). Kéž ostatní nepadnou do jejich sítí a každé svaté sémě se od nich oddělí. Nechť vyjdou ze stanů těchto svévolníků. Ale oni se skrývají za Hospodinova tajemství, „aby zákeřně stříleli na bezúhonného“ (Ž 64:5). Z těchto mám strach, tedy z té druhé skupiny, kteří se posvěcují, očisťují a s bázní a strachem slova říkají „svatý“ a „budiž veleben.“ Oni jsou pro „dům israelský zhoubným trnem, trním sužujícím.“ (par. Ez 28:24) Neboť ti, „kdo vedou bezúhonný život, ti, kdo žijí tak, jak učí Hospodinův zákon,“ (Ž 119:1) jim uvěří. Vědí, co je dole a co nahoře ve světě duší. Před nimi „se odhalila všechna tajemství.“ Svádí, otevírají svá ústa jako sladký med a [vypouští] hříšná slova. „Muž prostý“ (Gn 25:27) je „ten, který se nevyzná ve všem,“ ale lidé nečistí jsou „nečistotou v uzavřené oblasti.“ A jiný, kterého „dokázali lapit svou chytrostí,“ neutekl, neboť je přichycen okovem za svou nohu. Tehdy „na něj znenadání vystřelí“ (Ž 64:5) a odhalí mu bahno a výkaly tří „psů hltavých“ (Iz 56:11). Nebudou se bát, neboť byl již polapen jejich zkažeností. Závěrem je toto: bude bezcenný, bude litovat a neusadí se u svého bližního a bude malomocným až do dne své smrti. Můj bratr a můj bližní přísně střežili vaše duše. Netrpěli jste a díky moudrosti a vědění jste se nehádali s člověkem, který je malomocný. A dokonce i když se ti bude zdát, že malomocný je silným bohatýrem, od začátku do konce obávajícím se nebes, nebudeš ho vyhledávat ani ho nebudeš poslouchat, protože „jeho bodnutí je bodnutím štíra a jeho syčení syčením létajícího ohnivého hada“ a „jakmile zatáhne klepeta, vstřikuje svůj jed.“ K tomu napsal Rema, jeho památka budiž k požehnání, Př 1:10: „Můj synu, kdyby tě lákali hříšníci, nepřivoluj!“

Last edit 10 days ago by vinklo
3

3

Dobrá rada učí nás: Nebude čelit svůdcům žalobami. Pouze (se jim) bude čelit nebo bude sveden. Pouze (se mu) řekne, že není žádán. Ke mně (pak bude podána) stížnost. Tzn. nepoddá se a bude obšírný ve slovech smyslu. Ptal ses na to a nalezl před sebou věrné srdce.)

A proto řeknete: „Jak poznáme, kdo jsou ti nečistí lidé s duší hříšného člověka? Nečistí s břemeny falše a svodů? Ti ostatní, kteří vždy vzdávají čest jeho svatosti? Den za dnem budou vyjadřovat lásku k němu a bohabojnost vůči němu, abys ty objevil jeho velikost.“

A dám vám jasná znamení: Ti, kdo nejsou znalí Šesti pořádků Mišny a zákonodárci. Ti, kdo se zabývají agadou. A v knize Zohar „jest jed a ten spaluje,“ neboť „jeho hanba byla odhalena.“ To je nečistota srdce jejich druhu. Také ti, kteří se ženami dokonce sedávají a jednají, i když jsou synové Israele mezi nimi. „Všichni mohou zaměňovat, jak muži, tak ženy.“ „Zpronevěřili se všichni, zvrhli se do jednoho“ v činech nicoty. Dokonce mužové znalí moudrosti, znalci vědy. Ta jejich sekta stojí ve spojení s Tórou. A učinili spojení s učením zlých knih. Oddělili se od velkého moře Babylonského talmudu a vysmívají se slovům jeho zkoumání. Hospodina naleznete ve studiu gemary. Pokud až k tomu obludnému cíli dojdete, poznáte, že to je ten „spolek zrádců“ a „společenství model.“ (Další znaky nečistoty nalezneš následně ve výkladu, dá-li Bůh.)

Zeptal se mne jeden stoupenec. Budiž to tu pro tebe tak, jako by to řekl přímo tobě: „Naše zájmy jsou věcí modloslužby. My jsme „společenství model.“ Cožpak poznáváš, posloucháš a mluvíš za představeného moudrých Israele? (Berešit Raba 38 a Jalkut Šim'oni, remez 520): Rabi řekl: „Velký je mír, neboť i když v Israeli činili modloslužbu, panoval mezi nimi mír. Není však možné na ně neustále dohlížet, neboť je psáno: (Oz 4,17) „Spolčencem modlářských stvůr se stal Efrajim, nech ho být.“ Co je pak řečeno, když jsou znesvářeni? (Oz 10,2) „Jejich srdce je plné úlisnosti, budou však za vinu pykat.“ Tóra je ve své podstatě spolehlivým zrcadlem, neboť ona je pravdou v našich ústech. Každý z nás miluje svého druha jako sebe sama. Není mezi námi žádná závist a žádná nenávist. Pouze přátelská láska a pokoj mezi bratry.“

A odpověděl jsem mu: „V lásce, bratrství a přátelství nejste kvůli oblibě přátel a družnosti lidí. Jste v ní díky tomu, že nenávidíte a svým pohledem lidmi opovrhujete. Jste pronásledováni všemi hledači víry a vědění. Vytvořili jste si sami pro sebe jediné společenství. Jako v podobenství, které zmínili moudří: (Sanhedrin 105) Byli jednou dva psi, co hlídali stádo a vzájemně se nesnášeli. Na jednoho však zaútočil vlk. Ten druhý pes si řekl: „Když mu nepomůžu, dnes ho zabije a zítra si přijde pro mne.“ A tak šli oba dva a vlka společně zabili. Řekl Rav Papa: „Lidé říkají: Lasička a kočka si vystrojily hostinu z tuku nešťastníka.“ Také řekli, jejich památka budiž požehnána: „Velký je mír…“

Last edit 11 days ago by vinklo
All 3 records